Projekty‎ > ‎

Stabilizační nádrž jako čistírna odpadních vod

přidáno: 2. 10. 2011 10:10, autor: Oldřich Navrátil   [ aktualizováno 24. 7. 2014 22:16 ]

aneb biologický rybník 

Do konce roku 2015 musí i malé obce do 500 ekvivalentních obyvatel při vypouštění svých odpadních vod vyhovět emisním standardům, které vymezilo nařízení vlády č. 229/2007 Sb.

Byť tyto standardy nejsou tak přísné jako jiné, které platí pro velké aglomerace, může snaha o splnění nařízení vlády citelně poznamenat finanční zdraví leckteré menší obce. 

Na několika místech v republice však mají při extenzivním čištění odpadních vod vypouštěných na území malých obcí dobré zkušenosti i se stabilizačními nádržemi tzv. biologickými rybníky s předřazeným mechanickým předčištěním.

Místním šetřením v naší obci bylo zjištěno, a údaji z kanalizačního řádu potvrzeno, že zcela dominantním znakem místní kanalizace je přítomnost značného množství balastních vod.

Z dostupných podkladů a průzkumu na místě lze deklarovat, že znečištění odpadních vod vypouštěných do povrchového toku se v parametru BSK5 pohybuje kolem 17 mg/l. Pokud by se tato voda, jak se to uvažuje ve studii o odkanalizování Podhostýnského regionu, trvale přiváděla na čistírnu odpadních vod, čistírna by nebyla látkově zatížena a nefungovala by. Znečištění dané hodnotou BSK5 17 mg/l je hodnota zbytkového znečištění vody po vyčištění v ČOV. Znečištění vody na přítoku by mělo být 10-25 × vyšší. Studie pak tuto problematiku řeší větou: „Je nutno zabránit přítoku balastních vod“. V propočtové částí však tuto závažnou otázku zcela pomíjí.
Důsledky zásadního vlivu balastních vod na tu část návrhu odkanalizování Podhostýnského regionu, která se v uvedené studii vztahuje na obec Chomýž, hodnotí v dalším obsahu tento posudek a zároveň předkládá jedno z mála racionálních, technicky zdůvodnitelných a ekonomicky přijatelných řešení.

... produkce odpadních vod - množství a kvalita
Množství odpadních vod vytékajících z kanalizační sítě obce přes výustní objekty do potoka Rusava, se stejně jako nikde jinde neměří. Měří, resp. vyhodnocuje se však jejich kvalita, a to metodikou stanovenou v Nař. Vlády č. 82/ 1999 Sb., zpravidla jako dvouhodinové směsné vzorky, získané sléváním 8 objemové stejných dílčích vzorků v intervalu 15 min., případně jako 24 hodinové směsné vzorky získané sléváním 12 objemové stejných dílčích vzorků odebraných v intervalu 2 hodin.
Analýzami odpadních vod vypouštěných přes výustní objekty V1, V2, V4, V5, V6, V7 do Rusavy, lze získat poměrně závažné informace, potřebné ke zhodnocení současného stavu nakládání s odpadními vodami, zejména jestliže tyto plně korespondují se zjištěními učiněnými v terénu. Výustě V3 a V8 nejsou do vyhodnocení zahrnovány, neboť V3 přísluší kratičké kanalizaci, z níž není stálý odtok a výusť V8 je na ryze dešťové větvi kanalizace.

Orientačním matetickým výpočtem, pokud by se podařilo vyloučit ze systému kanalizace přepad z rybníčku u místní pálenice, což je technicky možné, by průměrná koncentrace znečištění BSK5 odpadních vod vzrostla na 388 mg/l a při nulovém obsahu balastních vod by hodnota znečištění odpadních vod na 400 mg/l.
Výpočtem se dá také odvodit, že množství odtékající vody je 471,1 m3/d a tudíž množství balastních vod je cca 422,3 m /d.
Je nesporné, že kvantitativní údaje tímto způsobem odvozené nelze považovat za exaktní, určitě však dávají důležitou numerickou podobu zásadní a na první pohled zcela zjevné skutečnosti, kterou je vysoký podíl balastních vod ve vodách odpadních, jenž má pak mimořádně závažný dopad na navrženou koncepci odkanalizování lokality Chomýž.

Dopad současného stavu na navrženou koncepci a návrh vhodného řešení
Realizace rozsáhlých kanalizačních přivaděčů, doplňující kanalizaci v obci a výstavba stavebně a technologicky náročné čistírny odpadních vod v řádu desítek milionů korun proto, aby výsledkem byla hydraulicky vysoce přetížená a látkově zcela nevyužitá a funkčně velmi pochybná ČOV, je neodůvodnitelné.
Pak se nabízejí v zásadě 2, resp. 3 možnosti. První, kterou by byla eliminace balastních vod jako výhradní opatření, by byla příliš nákladná a komplikovaná. Vzhledem k tomu, že vysoký podíl balastních vod ve stávající kanalizaci je vyvolán nejen netěsností potrubních spojů, ale i oddrenážováním mnoha staveb, bylo by nutno prakticky v celé obci vybudovat novou splaškovou kanalizaci včetně přípojek. Uplatnění bezvýkopových technologií nepřichází v úvahu z ekonomických důvodů, poněvadž jednotkové ceny renovací kanalizace těmito technologiemi jsou vyšší než klasické výkopové postupy.
Další možností je aplikace takového čistírenského postupu, který by byl méně citlivý k velmi nízké koncentraci vstupního znečištění. Pro tyto případy se s oblibou uvádí vegetační, či tzv. kořenová čistírna.
Třetí způsob, který je navržen v tomto případě, je kombinací obou předchozích postupů. Snížení podílu balastních vod je v daných podmínkách reálné jen u stoky BA, vyúsťující do Rusavy výustí V2. Dvojice potrubí DN 400 propojující přepad Z místního rybníčku s koncem kanalizační větve BA-l by se převedl novou kanalizací vedenou podél bývalého náhonu a napojil na konec větve C-l, přes jejíž výustní objekt V3 by odpad vyústil do Rusavy.
Funkci původní krátké větve C-1 by převzala nová kanalizace, vybudovaná podél původní stoky.

Jako čistící zařízení však není zvolena kořenová čistírna, nýbrž stabilizační nádrž (známější pod méně správným označením biologický rybník) s přídavnou celoroční aerací.

Důvodem odmítnutí vegetační čistírny jsou její známé nevýhody:
  • značná plošná náročnost
  • velmi omezená možnost přizpůsobovat provoz změnám provozních stavů
  • náchylnost k biologické destrukci při nárazovém přetížení (zejména v lokalitách s pálenicemi ovocných destilátů)
  • způsob ekologické likvidace filtračního lože po vyčerpání jeho filtrační kapacity
Uvedené nevýhody nevykazují stabilizační nádrže, zejména, jsou-li, jak je tomu i v navrhovaném případě, vybaveny celoroční přídavnou aerací. Z hlediska čistících efektů jsou oba druhy čistícího zařízení srovnatelné. Je obecně známo, že emisními parametry se nevyrovnají dobře pracujícím mechanicko-biologickým čistírnám. Z hlediska požadavků nař. Vl. č. 82/1999 Sb. jsou však dostačující.

Skladba navrhované čistírny odpadních vod
  • odlehčovací komora se škrtící tratí
  • odpad z odlehčovací komory
  • ruční česle, vertikální lapák písku, pračka písku
  • šachtová čerpací stanice
  • sedimentační nádrž zemní
  • zemní stabilizační nádrž třístupňová s celoroční přídavnou aerací, vtokovým a výtokovým objektem a plovoucími dělícími stěnami
  • měrný objekt
  • výustní objekt
  • propojovací kanalizace
  • technologie lapáku písku, čerpací stanice, přídavné aerace
  • provozní objekt se strojovnou dmýchadel a kompresoru
Doprovodné Objekty
  • přípojka NN
  • příjezdová komunikace
  • oplocení
Způsob řešení této problematiky bez nutnosti rekonstrukce kanalizace je obsažen v tomto posudku a kromě technicky reálného řešení je jeho výhodou i značná úspora investičních nákladů.
-on-